XX. Jest to pocit rozkošný a krásný,

František Jaroslav Kamenický

Jest to pocit rozkošný a krásný, Nevyslovná mysli útěcha Stárnoucího jižjiž pro Čecha, Národ svůj an vidí být tak šťastný! Jestiť všechněch obličej tu jasný, Každý vlídně vstříc mu pospěchá; Od zemana jako od lecha Vzdává dík se jemu jednohlasný. Uctu jemu prokazují kmeti; V celé zemi lásku nachází Jako otec od povděčných dětí. Srdečné „Buď zdráv!“ ho provází, Kde se octne; takť se odměňuje Národ tomu, jenž ho oblažuje.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

836. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Ku jmeninám (Jan Pravoslav Koubek)
  2. Ku příchodu krále Ferdinanda V. do Prahy 1835. (Simeon Karel Macháček)
  3. V činu zdar. (Adolf Heyduk)
  4. 143. Láska vděkuplná – totě všecko, (Eduard Just)
  5. I. Rozmilý tatíčku! (Herma Pilbauerová)
  6. (Učiteli na rozchodnou.) (Emanuel Züngel)
  7. Na strom. (František Ladislav Čelakovský)
  8. III. Jdu Ti přáti, otče drahý, (Herma Pilbauerová)
  9. 212. Ejhle, anděl světlý z nebes krajů (Eduard Just)
  10. Země česká. (Václav Antonín Crha)