XX. Jest to pocit rozkošný a krásný,

František Jaroslav Kamenický

XX.
Jest to pocit rozkošný a krásný, Jest to pocit rozkošný a krásný,
Nevyslovná mysli útěcha Stárnoucího jižjiž pro Čecha, Národ svůj an vidí být tak šťastný! Jestiť všechněch obličej tu jasný, Každý vlídně vstříc mu pospěchá; Od zemana jako od lecha Vzdává dík se jemu jednohlasný. Uctu jemu prokazují kmeti; V celé zemi lásku nachází Jako otec od povděčných dětí. Srdečné „Buď zdráv!“ ho provází, Kde se octne; takť se odměňuje Národ tomu, jenž ho oblažuje. [28]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek