XXXVIII. Po horlivém v církvi působení

František Jaroslav Kamenický

XXXVIII.
Po horlivém v církvi působení
Po horlivém v církvi působení
Zbožný Ditmar oči zavírá Lidu žehnaje – již umírá Vroucí na kříž tiskna políbení.
K nástupníka jeho vyvolení Na Levý se Hrádek ubírá Četné knězstvo; tam zrak upírá Na jednoho celé shromáždění. Oko vlídné, líce miloladné, Velebná jest jeho postava; Na ní pokora a svatost vládne. Tu sbor knězstva dí, an povstává: „Za bískupa chceme míti Čecha!“ A los všechněch padá na Vojtěcha. [118]