XLVII. Již tak přesmutně to nevyhlíží

František Jaroslav Kamenický

XLVII.
Již tak přesmutně to nevyhlíží Již tak přesmutně to nevyhlíží
V zemi České po tak hojné vláze; Mocný orodovník dále k Praze Ubírá se – již se k městu blíží. Vévoda sám pokorně se níží, Vstříc jda sprostiteli od nesnáze V slavném průvodu; po celé dráze Kleká lid, jejž velký nevděk tíží. Smířený však pastýř žehná jemu, A se v srdci z toho raduje, Že se vrátil zase k stádu svému. A tak tvrdošijný prv a bujný Národ, v pokoře an sleduje, Zpívá: „Hospodine, pomiluj ny!“ [127]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek