XLVII. Již tak přesmutně to nevyhlíží

František Jaroslav Kamenický

Již tak přesmutně to nevyhlíží V zemi České po tak hojné vláze; Mocný orodovník dále k Praze Ubírá se – již se k městu blíží. Vévoda sám pokorně se níží, Vstříc jda sprostiteli od nesnáze V slavném průvodu; po celé dráze Kleká lid, jejž velký nevděk tíží. Smířený však pastýř žehná jemu, A se v srdci z toho raduje, Že se vrátil zase k stádu svému. A tak tvrdošijný prv a bujný Národ, v pokoře an sleduje, Zpívá: „Hospodine, pomiluj ny!“

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

850. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý (Jan Kollár)
  2. LXV. Slavné činí k národnímu svátku (František Jaroslav Kamenický)
  3. 12. Co od kolébky do skonání (Josef Uhlíř)
  4. XIX. V mále česká zem svou tvářnost mění, (František Jaroslav Kamenický)
  5. 7. CITY VDĚČNOSTI. (Karel Hynek Mácha)
  6. (Kmotrům neb příbuzným.) (Emanuel Züngel)
  7. ZÁVĚR. (Ferdinand Tomek)
  8. Již svatá lidská důstojnosť (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. Stance. (Vojtěch Pakosta)
  10. J. V. Slukovovi. (Jaroslav Vrchlický)