LXVIII. Ano, příroda, ta jest dóm Páně;

František Jaroslav Kamenický

LXVIII.
Ano, příroda, ta jest dóm Páně; Ano, příroda, ta jest dóm Páně;
Obloha jest jeho klenutí Bez sloupů v odvážném rozpnutí, A přec nezboří se jeho báně! Měsíc lampou jest v tom Božím staně, Hvězdy – svíce bez uhasnutí; Slunce – pochodeň, jichž planutí Jasně skví se v tomto velikáně. Větrové a bouřky hromohlasné Pějí žalmy hrůznovelebné, Tak že tvorstvo v svatém strachu žasne. Hory posvátní jsou oltářové, Sopky – obětnice zápalné, Modlící se – světa národové! – [148]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek