LXXXIV. Zadržet chtě nepřítele v tahu

František Jaroslav Kamenický

Zadržet chtě nepřítele v tahu Břetislav mu svěřuje svou krev: Rozkoš jeho, mladý Spitihněv, Vydává se do zástavy vrahu! Těžce od domácího se prahu Loučí pachole, mu na oděv Kanou slzy – bolesti to zjev, Jižto cítí opouštěje Prahu. A čím dále k cizině se blíží, Tím víc mladé srdce krvácí, Tím se nazpět častěji ohlíží. Na pomezí ještě naposledy Do milené vlasti obrací S povzdychnutím uslzené hledy.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

148. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXXVI. Stýská mladému se Spitihněvu (František Jaroslav Kamenický)
  2. PO KRVAVÉM HODU. (Xaver Dvořák)
  3. 89. Před těmi stín, kdož chtí ho lapiť, jen dále utíká, (František Sušil)
  4. 536. Nedaleko odtud rozprostírá (Jan Kollár)
  5. IV. STROFOU SAPFICKOU. (Petr Křička)
  6. LIII. Na Mánka. (František Matouš Klácel)
  7. Slovan Čech. (Boleslav Jablonský)
  8. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  9. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  10. 515. Dříve než se těžcí rukou vůdce (Jan Kollár)