LXXXIV. Zadržet chtě nepřítele v tahu

František Jaroslav Kamenický

LXXXIV.
Zadržet chtě nepřítele v tahu Zadržet chtě nepřítele v tahu
 Břetislav mu svěřuje svou krev: Rozkoš jeho, mladý Spitihněv, Vydává se do zástavy vrahu! Těžce od domácího se prahu Loučí pachole, mu na oděv Kanou slzy – bolesti to zjev, Jižto cítí opouštěje Prahu. A čím dále k cizině se blíží, Tím víc mladé srdce krvácí, Tím se nazpět častěji ohlíží. Na pomezí ještě naposledy Do milené vlasti obrací S povzdychnutím uslzené hledy. [164]

Kniha Lilie a růže (1846)
Autor František Jaroslav Vacek