9. Ohníček.

František Jaroslav Kamenický

9. Ohníček.
Ta naše babička U kamen se hřeje, A přec je jí zima, Až se celá chvěje. Já na zimu nedbám, Mámť srdéčko vřelé, A to mě zahřívá Po mém celém těle. Janeček mi v srdci Rozdělal ohníček, A tenť mě víc hřeje, Než teplý kožíšek. 24 Dokud ten ohníček Bude plápolati, Nebudu se zimy Ani mrazu báti. Ale až vyhasne, Potom bude běda, Jako té babičce, Co u kamen sedá. Budu jako ona U kamen sedávat, A mladá děvčátka Budou se mi smávat.