Jdu cizí krajinou v podzimním odpoledni(J6f)
kde jen let plachých vran tě časem vyruší(J6m)
Kraj chudý vymřelý tak jednotvárně všední(J6f)
mha padá na cestu a smutek na duši(J6m)
V té prázdné samotě kam oko hledí zří jen(J6f)
ztracený světa kout jenž ničím nevábí(J6m)
stráň úvoz rozrytý kde zádumčivý říjen(J6f)
své mlhy rozvěsil na smutné jeřáby(J6m)
Mhou podél úvozu se po svahu pne nízký(J6f)
a chudý řídký les na jehož pokraji(J6m)
vyběhlém v mýtinu i roztroušené břízky(J6f)
pni mladě světlými se v mlze bělají(J6m)
Rozrytá kolej se v ty mlhy plazí Jak tu(J6f)
je ticho Nasloucháš chvílemi jak by sem(J6m)
zvuk cepů zaletěl v nevyrovnaném taktu(J6f)
odněkud z vesnice ukryté za lesem(J6m)
Teď ani ohlas ten již k tobě nedoletí(J6f)
je ticho Kráčíš dál a hle tu na stráni(J6m)
zaplane ohníček A vidíš hrstku dětí(J6f)
jen stíny ve mlze jež všechno zaclání(J6m)
Ohníček po zemi se rozrůstá a šíří(J6f)
tu dýmem zdoláván zas jasně plápolá(J6m)
stem drobných plaménků jak chytá nať a pýří(J6f)
jež chlapci nanesli z těch polí dokola(J6m)
Uniknuv plameni dál vlnou táhlou měkkou(J6f)
se plouží po svahu modravě bílý dým(J6m)
a vůně bramborů jež chlapci si tu pekou(J6f)
jak pozdrav z mladosti se nese krajem tím(J6m)
Jak sama mladost má by mluvila tu ke mně(J6f)
teď zas ji poznávám po dlouhých letech ztrát(J6m)
z těch zaoraných brázd z té živné siré země(J6f)
zas cítíš její dech kol svého čela vlát(J6m)
A hledíš v zasnění obrázky duší jdou ti(J6f)
již dávno vybledlé a každý jinaký(J6m)
mně jest jak onomu jenž z daleké šel pouti(J6f)
a z dálky uviděl dým rodné Ithaky(J6m)
A všecka mladost má odněkud z mlhy ze tmy(J6f)
se noří zjasněna a kouzlem omámí(J6m)
můj bože pravda li že byli jsme kdys dětmi(J6f)
že celý život náš byl teprv před námi(J6m)
A všecka mladost má mé Ithaky lesk smavý(J6f)
ze zašlých vzpomínek se krásou osvětlí(J6m)
zřím sebe dítětem zřím jiné dětské hlavy(J6f)
hle dávné vzpomínky jak divem rozkvetly(J6m)
A vidím širý kraj pod Kozákovem noří(J6f)
se zrak můj v obraz ten jak rozvíjí se dál(J6m)
od Sněžky ke Troskám Řip vidím Středohoří(J6f)
Bezdězy s Ještědem a já jsem všeho král(J6m)
Zřím cestu ke škole do Radostína po ní(J6f)
sychrovskou oborou jdou s taškou po boku(J6m)
a ptáci zpívají mně vstříc a srnky honí(J6f)
se dole pod zámkem a běží k potoku(J6m)
Je jaro po slunné jdu pasece a včelky(J6f)
kol bzučí voní vzduch kukačka ozve se(J6m)
vlak jede k tunelu až jednou budu velký(J6f)
do dálky do dálky mne světem zanese(J6m)
A na jahody jdu ke dřevěnému mostu(J6f)
nad roklí o každém tu hnízdě všude vím(J6m)
A hle ta vyhlídka až jednou povyrostu(J6f)
zde nedobytný hrad si možná vystavím(J6m)
A sedím ve škole tam učitel náš světlá(J6f)
mu paměť mluví k nám a chví se jeho hlas(J6m)
ta naše česká zem jak slávou kdysi kvetla(J6f)
na Bílé Hoře jak den české slávy zhas(J6m)
A slovem vzníceným nám Jana Žižku kreslí(J6f)
i Chelčického pak i Husa vzpomíná(J6m)
jak císařův měl glejt jak hranici proň snesli(J6f)
i Mistrův popel jak byl vmeten do Rýna(J6m)
I dobu Jungmannův a Dobrovských nám líčí(J6f)
i ranní červánky po dlouhé době té(J6m)
a jak tu k životu vše znovu divem klíčí(J6f)
co živořilo jen za mdloby staleté(J6m)
Mne mezi knihy své sám vedl a co vhod mi(J6f)
mně s láskou vybíral jak já jsem s láskou čet(J6m)
vždy dlouho sníval jsem nad knihami až do tmy(J6f)
ach o čem o čem jsem to snil za oněch let(J6m)
Pak slavný přišel den v radostně krásné době(J6f)
den zlatě vyrytý v mou paměť přeblahý(J6m)
kde velké Divadlo zakládal Národ sobě(J6f)
a kdy jsem s tatínkem jel prvně do Prahy(J6m)
A znovu vracím se vším rozrušen a zmaten(J6f)
co v Praze viděl jsem a hlavu plnou dum(J6m)
vzpomínám na Prahu na prapory a na ten(J6f)
shon lidí na Riegra jak mluví k zástupům(J6m)
A zas tak ticho kol a jsem zas na vsi doma(J6f)
zas chodím oborou jdu do školy i z ní(J6m)
ta cesta codenní tak známá povědomá(J6f)
šum pražských slavností mně stále v duši zní(J6m)
Dál po dni míjí den a v srdci touha pálí(J6f)
zas Prahu uvidět Vždy o ní blouzním jen(J6m)
sním toužím vzpomínám k té zašeřené dáli(J6f)
vždy znovu dívám se vzpomínkou opájen(J6m)
A vždy ten rodný kraj přede mnou v kráse leží(J6f)
ten pohled v daleko v dál širou bez mezí(J6m)
lipové aleje park se zámeckou věží(J6f)
dumavý Ještěd Řip i oba Bezdězy(J6m)
Kozákov s Fridštejnem a Kozích hřbetů tesy(J6f)
a v dálce modravý pás krkonošských hor(J6m)
jizerská rovina i hruboskalské lesy(J6f)
s obrysem Trosek jak se tyčí nad obzor(J6m)
Vsi města dědiny luk polí širé lány(J6f)
jak odtud vídám vás po obzor daleký(J6m)
vy kraje předrahé ó buďte požehnány(J6f)
vždy štěstí mír a zdar buď s vámi na věky(J6m)
Svou krásou zkrášlily jste dětská moje léta(J6f)
vždy zjasnívaly jste i jinošský můj věk(J6m)
k vám vděčně mysl má vždy znovu pozalétá(J6f)
pro něhu zapadlých mně drahých vzpomínek(J6m)
Jsem znovu malý hoch když na prostydlé zemi(J6f)
ty dětské ohníčky kdys v podzim zaplály(J6m)
na lánech požatých a co vše zdává se mi(J6f)
při pohledu v ten dým jak zniká do dáli(J6m)
A kdys ten jarní den kdy kraj se ztápí v šeru(J6f)
v ten konec alejí nás dětí zástup táh(J6m)
když rozhořely se v setmělém podvečeru(J6f)
filipojakubském ty ohně na horách(J6m)
Kraj tmí se pojednou světélko kdesi kmitne(J6f)
ve vzduchu zakrouží a rudě zajiskří(J6m)
a stále zjevují se nové body třpytné(J6f)
na Troskách k Valdštýnu na Mužském na Vyskři(J6m)
Kolkolem světla ta se rozhoří a planou(J6f)
a září tu i tam a již jich sta a sta(J6m)
zaplane po kopcích a Máji v uvítanou(J6f)
řad ohňů planoucích se dále rozrůstá(J6m)
Vy ohně pohaslé při nichžto kdys my děti(J6f)
jsme zřely v zasnění do vašich plamenů(J6m)
hle teď kdy podzim již nad hlavou mojí letí(J6f)
na vše to zapadlé jak rád si vzpomenu(J6m)
A život pomalu již dočtená je kniha(J6f)
až dočtem do konce vše zahalí se tmou(J6m)
Je podzim vzpomínka jen maně přišlá stíhá(J6f)
kdes v nenávratno tam zapadlou mladost mou(J6m)
Zhas dětský ohníček kam zrak se dívá zří jen(J6f)
zamlklou krajinu jež ničím nevábí(J6m)
kraj smutný oněmlý kde zasmušilý říjen(J6f)
své mlhy rozvěsil na smutné jeřáby(J6m)