Z našich bojů.

Bohdan Kaminský

Má člověk právo ptát se po štěstí(J5m) však čí to vina jestli umře dřív(J5m) než zodpoví mu život otázku(J5m) kde najíti jen jednu chvíli štěstí(J5f) Zde ne zde ne tam štěstí nejvyšší(J5m) kde žádný žádný žádný necítí(J5m) kde je jen klid jen ticho a jen mír(J5m) ne o to zítra starost zžíravá(J5m) ni sykot záští ani pustý křik(J5m) kde za nocí těch dlouhých hlubokých(J5m) hvězd světlo hoří leskem podivným(J5m) a velký plný měsíc vychází(J5m) a teskným okem plným soucitu(J5m) se na ty malé nízké hroby dívá(J5f) v nichž skončen boj a mrtvý zvolna stlívá(J5f) Leč tady tady u nás to je boj(J5m) a to je zápas na život a smrt(J5m) kde není ani chvíle oddechu(J5m) kde není jedné ruky soucitné(J5m) jež omyla by s čela krev ó krev(J5m) kde výkřik světlo který zachví se(J5m) do této vřavy vždy je přehlušen(J5m) pokřikem jiných chleba chleba chleba(J5f) A co je v této vřavě dětský pláč(J5m) kdy žena která muži pomáhá(J5m) nést mužně války drsné útrapy(J5m) zde v této vřavě lítých útoků(J5m) a zmateného spěchu volání(J5m) a v tuto chvíli dítě povije(J5m) A ono roste v rodném táboře(J5m) po kolik roků kolik prvních let(J5m) a v hřmění děl se tiše usmívá(J5m) Leč vzrostlé v juna sáhne samochtíc(J5m) po meči přilbě skloní hlavu svou(J5m) a matičku a otce políbí(J5m) tak horoucně a jako na věky(J5m) a tak se s nimi mlčky rozloučí(J5m) a osedlá si svého Pegassa(J5m) ne více dítě ale celý muž(J5m) důvěry plný v slavné vítězství(J5m) a v junném srdci s touhou palčivou(J5m) a s okem jež se leskne nadšením(J5m) odjíždí v dáli mizí uniká(J5m) V boj poctivý své čelo poctivé(J5m) a čistou zbraň si junák přinesl(J5m) a čistý prapor volné myšlénky(J5m) mu nestřísněný vlaje nad hlavou(J5m) Hle celý muž Kde práce pro něho(J5m) Na stranách všech je lítý nepřítel(J5m) a den co den se chystá k výpadu(J5m) a práce dost ve vlastním táboře(J5m) probouzet spící nítit liknavé(J5m) a k boji sílit slovem plamenným(J5m) Však junák stojí krev se bouří v něm(J5m) a čelo hoří ohněm sálá zrak(J5m) a touha div že prsa nezboří(J5m) ta touha bít se touha po činech(J5m) a po slávě A zatím k večeru(J5m) se chýlí den a hlasy slyšet kol(J5m) Co tady chce Jej nikdo nevolal(J5m) A nikdo si ho více nevšímá(J5m) neb tady dva se dali do hádky(J5m) a v zápasu hned meče zlomili(J5m) ty meče které měli proti vrahům(J5f) A mine den a druhý třetí zas(J5m) a celý tábor tam těm pomáhá(J5m) a zaslepen tu žádný nevidí(J5m) že zaskočen už nepřítelem v ráz(J5m) Jen malý hlouček tam se bije s ním(J5m) a pádnou zbraní rány rozdává(J5m) a ráz a ráz vše drtí napořád(J5m) až vrah ten bujným vztekem soptící(J5m) opouští pole s hlavou krvavou(J5m) A na štít klesá vítěz zemdlený(J5m) a na celý boj parný vzpomíná(J5m) však není tu kdo jemně pohladil(J5m) by jeho skráně zryté do krve(J5m) a není tady kdo by náručí(J5m) svou objal reka který umírá(J5m) kdo s čela by pot mrazný utíral(J5m) a pozvedal tu hlavu ubohou(J5m) a chladný balsám kanul na rány(J5m) a tišil jeho teskné blouznění(J5m) a s ním ah s ním byl v chvíli poslední(J5m) kde stydnou údy zrak se otvírá(J5m) tak široce a hledí v ztrnutí(J5m) kdy ještě v posled slova trhaná(J5m) se linou z úst a s krví smíšená(J5m) se těžce chvějí na stydnoucím retu(J5f) A dobojoval boj svůj poctivý(J5m) a viděl snad že nežil nadarmo(J5m) Tak český básník vždy šel životem(J5m) a to byl zápas na život a smrt(J5m) Leč ve všem trudu ve vší bolesti(J5m) on výš se zvedal křídlem nadšení(J5m) kde jiní dávno ruce dali v klín(J5m) on hrdý ještě prapor nesklonil(J5m) a kde byl boj a zápas největší(J5m) on vždycky byl a pevně v boji stál(J5m) Leč v prapor život psal mu Odříkání(J5f) A co si jiní doma hověli(J5m) on jediný on sám jen bez domova(J5f) bez matky otce kterých opustil(J5m) když šel tou cestou za svou myšlénkou(J5m) a bez přátel bez ženy bez dětí(J5m) bez místa kam by hlavu položil(J5m) až přijde stáří drsný hrozný host(J5m) bez rodinného krbu věčně sám(J5m) on dále kráčel za svou myšlénkou(J5m) a nepochopen ztýrán umlčen(J5m) on stokrát cítil jak je život zlý(J5m) a stokrát cítil hanbu země rodné(J5f) a všecko její velké neštěstí(J5m) jež jenom básník cele pochopí(J5m) a kletbu která psána na čelo(J5m) z těch dětí její synům největším(J5m) a v její hoři vlastní zapomněl(J5m) a její jen své štěstí nehledal(J5m) jen slavnou zas buď ona ona ona(J5f) A zatím život hrozný nepřítel(J5m) by byl mu srdce z těla vyrval už(J5m) že člověk a byť byl i muž i rek(J5m) bolestí krutou div že nešílí(J5m) To lepší smrt je nežli chvíle ty(J5m) kdy nepřítel na volné ruce tvé(J5m) ti v smíchu hází pouta otrocká(J5m) A utýrán a k smrti umučen(J5m) a bez jediné chvíle oddechu(J5m) pohaněn tupen těmi nejvíce(J5m) jimž dal jsi krev i duši duše své(J5m) se vláčíš prachem kalem usmýkán(J5m) přes hloží skal a ostré kamení(J5m) k bezedné tmavé hrozné propasti(J5m) již u vchodu je psáno zapomnění(J5f) z tvých z tvých nikdo ruky nezvedne(J5m) a nesejme ti s rukou řetězy(J5m) a nesvlaží rty mukou zsinalé(J5m) vždyť tys o pomoc ještě nevolal(J5m) chraplavým hlasem starce žebráka(J5m) sám pohrdl jsi štěstím pohodlí(J5m) a chtěl jsi bít se chtěl jsi bojovat(J5m) nuž ještě trp jen k oné propasti(J5m) ne dál ne dál tam bude dokonáno(J5f) A potom snad a byť i po létech(J5m) my vzpomenem si že jsi u nás žil(J5m) a že jsi pro nás nežil nadarmo(J5m) ne ty tvůj duch a tvoje myšlénky(J5m) a snad ti jeden posvětíme vzdech(J5m) a půjdem dál Snad řeknem ještě škoda(J5f) Leč život tvůj vždy bude výčitkou(J5m) a byť ne pro nás pro tě vždycky ztracen(J5f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

906. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ELEGIE O ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ŠTĚSTÍ ŽIVOTA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. chvála dialektiky (Stanislav Kostka Neumann)
  4. BUDOUCNOST (Antonín Sova)
  5. JEDEN KVĚT. (František Kvapil)
  6. XV. Ó mrtví, mrtví, jak je v hrobě vám? (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ Z NAŠEHO STOLETÍ. (Jan Červenka)
  8. Vytrvej. (Eliška Krásnohorská)
  9. LERMONTOV. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Meditace. (Jaroslav Vrchlický)