Já jednou viděl hrát si s červem ptáka(J5f)
Byl jarní den kdy kolem všecko láká(J5f)
tě do lesů po dlouhé zimě teskné(J5f)
vzduch jenž se sluncem jako zlato leskne(J5f)
a chvěje se a září slunce které(J5f)
se probralo ze dlouhé mlhy šeré(J5f)
a nyní čistou majestátní zoří(J5f)
jak žhoucí rubín v plášti boha hoří(J5f)
zpěv ptáků který zvučí zní a jásá(J5f)
v zelené trávě plných květů krása(J5f)
jež z drahé ruky zbožně na rty kladem(J5f)
i to co z jara v každém srdci mladém(J5f)
se probouzí čím slavík zpívá v máji(J5f)
svou divnou píseň že kdo poslouchá ji(J5f)
má v oku slze v srdci chvění divné(J5f)
kde touha dříve nepoznaná živne(J5f)
a budí se a roste žárem chvátí(J5f)
že na rty zpěv a v duši báseň dá ti(J5f)
o neznámém a věčně ždaném všemi(J5f)
co květem stromu je a májem zemi(J5f)
a křídlem duši hladovému chlebem(J5f)
a srdci láskou pohádkou a nebem(J5f)
Mníš v dechu květů v ambře lesů vonné(J5f)
že celý svět v těch kouzlech lásky tone(J5f)
pták motýl člověk vše co srdce má jen(J5f)
a celý svět že na pohádku zbájen(J5f)
A já jak šel jsem zamyšlený v trávě(J5f)
jsem ptáka viděl který snesl právě(J5f)
se dolů s větve Ptáku kořist vhodná(J5f)
tam červík lez Pták zobákem jej bodna(J5f)
do hnízda mladým nes jej ku snídaní(J5f)
Vše bylo mžik a z obou jeden ani(J5f)
netíknul slabě v souhlas bájné lyry(J5f)
jíž zněl a jásal kolem vesmír širý(J5f)
A já jsem řek že onen červ je větší(J5f)
nás z kterých každý jako bába klečí(J5f)
před soudným stolem z něhož na nás dolů(J5f)
kdos dívá se do našich snů a bolů(J5f)
a zápasů a strádání a trýzní(J5f)
v nichž chmurné drama našich losů vyzní(J5f)
a do všeho co žitím zovou jedni(J5f)
ať je to bída nebo zápas všední(J5f)
o skývu chleba která trudné žití(J5f)
jež nemá ceny o den prodlouží ti(J5f)
kde vždy kdo silnější je slabé dáví(J5f)
pro trochu chleba nebo trochu slávy(J5f)
by v chvíli příští podleh jiným kteří(J5f)
buď v meč buď v zuby či v los lepší věří(J5f)
A já se stále vracel k tomu ptáku(J5f)
jenž červa mlčky chytil do zobáku(J5f)
a stále zřel jsem jeho jenž se svíjí(J5f)
jak z lidí každý v chmurné tragedii(J5f)
však mlčky líp než člověk umřít umí(J5f)
Les květ a mech vše dále stejně šumí(J5f)
vzduch slunce jaro dále stejně láká(J5f)
Leč já tam vidím hrát si s červem ptáka(J5f)