Zapadlá.

Bohdan Kaminský

Dnes ne už víc, než stopa dávno svátá, nic než: „To dávno!“ – pouhý stín a dech, jak s růžemi kdy dívčí zjev kol chvátá, jež divnou vůní mrou jí ve vlasech. Tak opojně a znenadání na tě vzpomínka plachá duší zavála... jen mihla jsi se v svůdném, těsném šatě a mlčky jsi se na mne usmála. A bylo mi, že úsměv ten je oním z té chvíle, kdy jsem zřel tě poprvé – zas pálí zrak, zas mlčky hlavu kloním a zas mi skráně rudnou do krve. A je mi, že tvou drahou, světlou hlavu než všecky jiné vídával jsem rád i to, když tenkrát díkem ku pozdravu jsi usmála se na mne jedenkrát. Jak tenkrát – ale člověk pozdě klne – to jedno slůvko přec jsem říc’ ti měl – jak byl bych míval srdce tebou plné a je i tebe dávno zapomněl.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

41. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍTELKYNI. (Emanuel Čenkov)
  2. XIII. (Na shledanou!) (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Národní píseň. (Karel Babánek)
  4. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  5. Úsměv (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Růže. (Antonín Klášterský)
  7. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  8. Markétka. (Antonín Klášterský)
  9. PŘI ČTENÍ STARÉ KRONIKY. (Adolf Červinka)
  10. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)