PŘÍTELKYNI.

Emanuel Čenkov

Až přijde onen den – nelkejte pro mě u mého lože srdcelomně. To přijde brzo snad – pár přejde roků, vám v skoku a mně v líném toku, vám růže vypučí – a mně jen v stínu kdes vzejde smutný kalich blínu... Však nežli přiklopí mé rakve střechu, tož přijďte, prosím, v milém spěchu, s tím dětským úsměvem a udýchána, tak jak vás vídám někdy z rána, kdy oči procitly vám pomněnkové, jimž zvědavým vše zdá se nové, a tu se podivte mé dlaně ledu, (poprvé vašem při pohledu!) že trochu nudný jsem a monotonní – a vaše líc se ke mně skloní, váš úsměv jako motýl v tichém šumu mně tiše vletí v rakve dumu.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

964. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zapadlá. (Bohdan Kaminský)
  2. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  3. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  4. XIII. (Na shledanou!) (Antonín Jaroslav Klose)
  5. Matce. (Adolf Heyduk)
  6. Růže. (Antonín Klášterský)
  7. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  8. Národní píseň. (Karel Babánek)
  9. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  10. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)