PÍSEŇ MÁJOVÁ

Bohdan Kaminský

PÍSEŇ MÁJOVÁ
To pro nás vysvitlo to slunce z mraků, víš? A plno záře bylo ve tvém sladkém zraku, máj sladký dýchal nám kol čela, nám v srdcích láska vypučela a země celá kol byla jeden úsměv, jeden květ. Já tebe za ruku si, drahá, ved’ a ruka tvá se chvěla – tak rád tě mám, tak rád a dávno již, ty víš! To pro tebe ty stromy bíle zkvetly, hleď! To pro tebe se, drahá, stal ten zázrak světlý, to k vůli nám, jak cizí světu tak sami dva, tak sami jsme tu, to moře květů se rozvilo. To všecko k vůli nám! Pojď, květy jabloní ti natrhám. Tak mám tě rád a tak jsem šťastným teď, ó, hleď! To pro nás vykvetly ty divy všecky, víš? 27 A pro mne zazářil tvůj sladký úsměv dětský, a pro tebe a ke tvé skráni z mé duše v duši tvoji sklání se požehnání. Ty sladké jaro mé, můj zlatý sne, víš, v srdcích našich nikdy nezhasne, co láska si tam chrání! Tak mám tě rád, jsme svoji navždy již, ty víš! 28

Básně v knize Verše milostné: