Takový smutný den byl obloha(J5m)
od rána byla zatažena už(J5m)
a každé chvíle drobně pršelo(J5m)
Takový den byl smutný zoufalý(J5m)
kdy tíživá a smutná nálada(J5m)
zapadne maně v duši člověka(J5m)
a člověk aniž sám by věděl proč(J5m)
v takové chvíli náhlé tesknoty(J5m)
zoufalé prázdno cítí v srdci svém(J5m)
takové prázdno v němž si připadá(J5m)
jak celým světem byl by opuštěn(J5m)
a jako všem by bylo lhostejno(J5m)
i kdyby umřel ve své samotě(J5m)
I kdyby umřel Trudné myšlénky(J5m)
jdou hlavou a v tom srdci ozve se(J5m)
dřív nepoznaný pocit lítosti(J5m)
a hořkosti a smutku Beznaděj(J5m)
své spáry zatne v rozbolněnou hruď(J5m)
a každý nerv jenž v těle chvěje se(J5m)
je jako struna příliš napjatá(J5m)
již někdo ještě více napíná(J5m)
Takový smutný den byl U okna(J5m)
nemocný seděl Venku pršelo(J5m)
a jednotvárný monotonní déšť(J5m)
bil do oken A ten jenž chorý byl(J5m)
u okna seděl tiše bez hnutí(J5m)
jak často sedával Tak dlouho už(J5m)
byl jako vězeň stonal od zimy(J5m)
a nepamatoval už více sám(J5m)
kdy posledně byl venku Sedával(J5m)
jen u okna vždy tich a zamyšlen(J5m)
a co jím viděl domy protější(J5m)
a kousek ulice kam dohledl(J5m)
to byl teď jeho svět Co bylo dál(J5m)
to bylo mu tak cizí daleké(J5m)
jak vězni kouzlo zlaté volnosti(J5m)
o které sní za mříží vězení(J5m)
Sil jeho ubývalo pomalu(J5m)
on cítil kterak cosi strašného(J5m)
mu hlodá v prsou pocit úzkosti(J5m)
mu otravoval duši bývalo(J5m)
mu k pláči smutno při té myšlénce(J5m)
že zdraví se mu stále nevrací(J5m)
a že snad po něm touží nadarmo(J5m)
A umřít umřít nebyl ještě stár(J5m)
chtěl žít v něm byla touha života(J5m)
vášnivá touha po tom životě(J5m)
Vždy věřil ještě že se pozdraví(J5m)
a zdálo se mu že to právo má(J5m)
to právo k životu jak ostatní(J5m)
vždyť přece jenom vždy a každému(J5m)
se nerado a těžko umírá(J5m)
A on jak sedával zde u okna(J5m)
vždy tich a zamyšlen a vždycky sám(J5m)
žárlivě hledě na ty přešťastné(J5m)
kdo plni zdraví venku chodili(J5m)
on který trpěl ve své samotě(J5m)
on který byl jak vězeň spoutaný(J5m)
jenž hledí na svět oknem žaláře(J5m)
on zamiloval si tu vyhlídku(J5m)
jíž viděl na protější velký dům(J5m)
V posledním čase tam se zjevila(J5m)
půvabná dívčí hlava stalo se(J5m)
že tam to dítě plné života(J5m)
a svěžesti a zde ten nemocný(J5m)
že pohleděli oba na sebe(J5m)
a jemu zdálo se že okřívá(J5m)
že sladká naděj se mu navrací(J5m)
a v jeho chudou tesknou samotu(J5m)
že padl náhle světlý paprslek(J5m)
A zdálo se mu že tím paprskem(J5m)
se celý život jeho vyjasnil(J5m)
i nekonečná vůkol prázdnota(J5m)
a doufal zas že bude opět zdráv(J5m)
a byl tak šťasten při té myšlénce(J5m)
A stalo se že ona naproti(J5m)
za květinami naň se usmála(J5m)
a on byl blažený tím úsměvem(J5m)
jímž všecka duše jeho okřála(J5m)
A stalo se že ráno kynuli(J5m)
na sebe hlavou němé pozdravy(J5m)
si vyměnili vroucí pohledy(J5m)
a pohled z očí toho dítěte(J5m)
byl nemocnému tím čím vyprahlé(J5m)
je zemi déšť jímž všecka okřeje(J5m)
A stalo se že minul celý den(J5m)
a nespatřil ji ani na chvíli(J5m)
a tu se zdálo mu že najednou(J5m)
je kolem všecko prázdné smutné tak(J5m)
a smutnější než druhdy bývalo(J5m)
a tu si uvědomil v duši své(J5m)
že kdyby ještě zítra celý den(J5m)
ji neviděl snad ve své samotě(J5m)
by umřel touhou spatřiti ji zas(J5m)
A přišla zas a usmála se naň(J5m)
a on jí poděkoval pohledem(J5m)
tak blaženým jak byl by ubožák(J5m)
tím nejšťastnějším tvorem na zemi(J5m)
A stalo se že stojíc u okna(J5m)
snad z koketerie snad v soucitu(J5m)
snad v lásce kterou k němu cítila(J5m)
snad proto jen že ji to bavilo(J5m)
přitiskla něžně růži ke svým rtům(J5m)
a rukou poslala mu polibek(J5m)
A jemu v tvář se hnala všecka krev(J5m)
a zdálo se mu že ten polibek(J5m)
horoucí žhavý cítí na svých rtech(J5m)
a zdálo se mu v sladké závrati(J5m)
že umře štěstím příliš velikým(J5m)
V posledním čase cítil pojednou(J5m)
že přitížilo se mu na prsou(J5m)
a ulehl V těch několika dnech(J5m)
ji nespatřil a jemu bývalo(J5m)
tak neskonale smutno k zoufání(J5m)
Jak věčnosť byla každá hodina(J5m)
a po dni nekonečném nastala(J5m)
noc ještě smutnější Tu v bolesti(J5m)
těch kdo jsou sami když jim smutno jest(J5m)
těch kteří štěstí vidí z dálky jen(J5m)
a jsou tak opuštěni vzpomínal(J5m)
na každý pohled sladkých očí té(J5m)
jež neznámá přec jemu stala se(J5m)
tak drahou a tak blízkou jako vždy(J5m)
se srdci stane bytost předrahá(J5m)
již nade všecko srdce miluje(J5m)
Den kolikátý ležel nemocný(J5m)
a opět vstal přistoupil k oknu zas(J5m)
a v lačné touze oči upíral(J5m)
na okna protější A minul den(J5m)
a nezjevila se mu Ve smutku(J5m)
den druhý čekal na ni Byl to den(J5m)
takový smutný teskný deštivý(J5m)
od rána bylo zataženo už(J5m)
a každé chvíle drobně pršelo(J5m)
On stále díval se tam naproti(J5m)
leč po té kterou viděti si přál(J5m)
a která duši jeho plnila(J5m)
tam po té nadarmo se díval dnes(J5m)
A najednou před domem protějším(J5m)
zastavil povoz Střecha kočáru(J5m)
se v dešti leskla Potom vyšel kdos(J5m)
a zavazadla podal na kozlík(J5m)
a do vnitř vozu plaid A za chvíli(J5m)
z průjezdu domu vyšel starý pán(J5m)
a vyšla ona Byl to jenom mžik(J5m)
skočili oba rychle do vozu(J5m)
kočáru dvířka chvatně zapadla(J5m)
a povoz chvílí hrčel ulicí(J5m)
a zanikl Dál drobně padal déšť(J5m)
A tomu jenž tu seděl u okna(J5m)
se před očima náhle setmělo(J5m)
takovou náhle cítil prázdnotu(J5m)
a tak mu bylo smutno smutněji(J5m)
než kdykoli a lítosť takovou(J5m)
měl v srdci svém že jeho neznámá(J5m)
a přece drahá tak dnes odjela(J5m)
kam na jak dlouho to ví jenom Bůh(J5m)
a k němu k němu jenž tu seděl sám(J5m)
že nezabloudil pohled jediný(J5m)
jediný pohled toho dítěte(J5m)
On dlouho tady seděl u okna(J5m)
a tak mu bylo jako v chvíli té(J5m)
by byl mu zmizel světlý paprslek(J5m)
jenž jeho život zlatil nadějí(J5m)
A bylo mu že struna napjatá(J5m)
kdes v jeho srdci puká najednou(J5m)
a že je všemu konec Byl tak sám(J5m)
a bylo mu tak úzko Hleděl ven(J5m)
a srdce jeho náhlou lítostí(J5m)
se zalilo a oči slzami(J5m)
A venku kam se díval v myšlénkách(J5m)
s té olověné těžké oblohy(J5m)
déšť splýval jednotvárný takový(J5m)
jenž bez konce se zdá a probouzí(J5m)
ve zcitlivělé duši člověka(J5m)
neklidný pocit náhlé úzkosti(J5m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
20 |
| Celkem veršů: |
176 |
| Jamb: |
176
(100 %)
|