ZTRACENÉ VOLÁNÍ.

Bohdan Kaminský

Ztracené volání se neslo šíří věků(J6f) a já je poslouchal a se mnou jenom bůh(J6m) vše dávno mrtvo už až v touze po člověku(J6f) se země zachvěla i široširá dál(J6m) Kol hvězdy zhasnuly a ticho bylo mrtvé(J6f) v tom prázném prostoru jímž náhle těžký ston(J6m) jak ze sna zachvěl se zvuk slední ztichnul náhle(J6f) jen věčnem beztvárným dál potácel se on(J6m) A rostl víc a víc a etherem se valil(J6f) jak chorál báječný a jako pustý pláč(J6m) v hruď dávno zemřelých že nový život nalil(J6f) a k žití vzbudil je že z hrobů vstávali(J6m) a kosti chřestící že srůstaly zas v sebe(J6f) zrak nový zaplanul z těch prázných očních jam(J6m) sval každý ohnilý se k nové síle vzpružil(J6f) a v čele vzplálo cos jak zářný drahokam(J6m) A divné postavy kol mihaly se náhle(J6f) zde žebrák zkřivený král v pýše otrlý(J6m) tam oko zarudlé a rety mukou zpráhlé(J6f) kdos v poušti zavátý s pohledem ztrhaným(J6m) Kmet k zemi schýlený a dívka zneuctěna(J6f) a otrok zmořený na čele hanby znak(J6m) a žena ubohá a dělník utýraný(J6f) a prací schromený a vysílený tak(J6m) A věštci nadšení jimž dal jsi v čelo plamen(J6f) a víru v ideal ve posvěcenou hruď(J6m) i ti jimž do ruky jsi proti nim dal kámen(J6f) a slinu na ústa by plvali jim v tvář(J6m) Ret kletbou zkřivený a čelo v znoji mrazném(J6f) tak všichni stáli tu do ráje zlatých bran(J6m) jak bouře hřímali a do nich bili čelem(J6f) a krev jim stékala z ni nezhojených ran(J6m) A všichni hřímali Ó ty jenž nad hvězdami(J6f) a v mracích ukrytý jsi věky mučil nás(J6m) nás k žití vyvolal by pohrával jsi námi(J6f) jak loutkou bezcennou hrá svévolný si hoch(J6m) by rázem smetl vše a rozdrobil svou rukou(J6f) jí hlavu rozdrtil po údu lámal oud(J6m) až všecko zdrcené a slité k nepoznání(J6f) než novou nalezne zahodil v prázdný kout(J6m) Nám v hruď jsi velké dal a neobsáhlé touhy(J6f) po lásce po štěstí a vše jsi upřel nám(J6m) za celý život náš tak smutný a tak dlouhý(J6f) tys s námi nemluvil jak s dětmi otec má(J6m) Nám dal jsi věčný žár jenž vždy nás k slunci nutil(J6f) však kdo chtěl vzletět výš tvůj blesk jej srazil hned(J6m) a v bláto zadupal tu peruť ohromenou(J6f) a v bahno všednosti a v močál plný běd(J6m) A když jsme hynuli ty bouři našich skrání(J6f) a naší bolesti jen tiše jsi se smál(J6m) a když jsme vzkřikli pak v tom těžkém odříkání(J6f) tys hlas ten neslyšel a dítě od matky(J6m) a matku od dětí od muže ženu rval jsi(J6f) a bratra od bratří tvůj slepý hněv a vztek(J6m) ni mezí neznal už tys neměl pro své děti(J6f) ni jedno usmání ni jeden paprslek(J6m) Ó slyš ó slyš ó slyš my odpovědi chceme(J6f) proč dal jsi život nám ten bídný hnusný dar(J6m) jímž každý pohrdal když v zoufalosti němé(J6f) se světem plahočil jak štvaná zvěř ba míň(J6m) Ta aspoň neznala hlod výčitky v svém čele(J6f) však nás to pálilo oh pálilo to v něm(J6m) oh nás to pálilo jak pekla výheň žhavou(J6f) my vždycky cítili to pláti pod čelem(J6m) V tom věčnu beztvárném nás mohls nechat spáti(J6f) kdo řek ti o tělo by mohl v život jít(J6m) o tělo churavé jež mor a nemoc chvátí(J6f) kdo o cit řekl ti by jím jen měřit moh(J6m) svou bolest bídu svou a muku neskonalou(J6f) kdo o sluch řekl ti by slyšel drahých sten(J6m) a pláč a kvílení a kdo ti o zrak řekl(J6f) by líp jen vidět moh jak sám je nešťasten(J6m) My rostli bez konce jak moře hluchý příval(J6f) a ty jsi od věků nám slitování lhal(J6m) a našim před zrakem jsi za hvězdy se skrýval(J6f) když vzplanul zoufalstvím či vzdorem výčitek(J6m) Nuž teď nám odpověz než za to pohrdání(J6f) a za to zoufalství a žár a divý mráz(J6m) a léta strádání a muky neobsáhlé(J6f) trůn chabý ze zlata ti rozboříme v ráz(J6m) A náhle veřeje u brány povolily(J6f) a kdosi zářící a veliký v nich stál(J6m) a slunné paprsky se z očí jeho lily(J6f) a čelo zářilo tak svatě velebné(J6m) A dlouho díval se svým krásným velkým okem(J6f) ni brvou nepohnul Vše svatý úžas jal(J6m) kdy v tiché prostotě před těmi miliony(J6f) těch davů nesmírných své ruce rozepjal(J6m) A všichni umlkli a náhle každý kácel(J6f) se kdesi pomalu do páry oblaků(J6m) vše v mlhu splývalo v níž zašlý pláč se ztrácel(J6f) a s tichou modlitbou i výkřik poslední(J6m) Vše bylo pusto zas jen kdosi zamyšlený(J6f) se v bráně opíral o mříže zlacené(J6m) a s klidným úsměvem jen poslouchal jak v dáli(J6f) usíná pomalu volání ztracené(J6m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

391. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  2. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Bez cíle. (Bohdan Kaminský)
  4. SONET (Vladimír Frída)
  5. ŽIVOT. (Ludvík Lošťák)
  6. Orion. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ODDECH. (Josef Václav Sládek)
  8. PROLOG. (Xaver Dvořák)
  9. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Národní píseň. (Karel Babánek)