ŽALOZPĚV.

Bohdan Kaminský

ŽALOZPĚV.
Byl, zašel, není. To míň než prášek v moři na dně, míň než-li vlny ryčný spád, míň než-li jitra plaché rdění. A dítě byl a zašel spat, z vás zapomene každý snadně. Byl, zašel, není. – K čemu lkát? Jsme chudí k pláči. Kdos neznámý se na nás sklání a jsme tu chvíli jedenkrát, z nás každý se tu chvíli vláčí a unavený zajde spat tak na věky a bez shledání. Jsme chudí k pláči. – K čemu lkát? Co čekat více a co nám podá život zrádný? – Dnes lehnul bych si k tobě rád – ty upomínky, sténajíce by též šly se mnou rády spat. Pak nebuďte mne žádný, žádný. – Co čekat více? – K čemu lkát? 41