ŽALOZPĚV.

Bohdan Kaminský

Byl, zašel, není. To míň než prášek v moři na dně, míň než-li vlny ryčný spád, míň než-li jitra plaché rdění. A dítě byl a zašel spat, z vás zapomene každý snadně. Byl, zašel, není. – K čemu lkát? Jsme chudí k pláči. Kdos neznámý se na nás sklání a jsme tu chvíli jedenkrát, z nás každý se tu chvíli vláčí a unavený zajde spat tak na věky a bez shledání. Jsme chudí k pláči. – K čemu lkát? Co čekat více a co nám podá život zrádný? – Dnes lehnul bych si k tobě rád – ty upomínky, sténajíce by též šly se mnou rády spat. Pak nebuďte mne žádný, žádný. – Co čekat více? – K čemu lkát?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

587. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UBÍHÁ, UBÍHÁ... (Bohdan Kaminský)
  2. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  3. Duma na Bílé Hoře. (Augustin Eugen Mužík)
  4. V SMUTNÉ CHVÍLI. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Odkaz. (Bohdan Kaminský)
  6. LISTY Z DENNÍKU. (Bohdan Kaminský)
  7. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  8. ZAVŘETE NAŠE DVORCE... (Otakar Theer)
  9. To není tady... (Bohdan Kaminský)
  10. SVIŤ, MÁ STARÁ LAMPO... (Antonín Klášterský)