I. Úvodní.

Jiří Karásek

Tkám v roucha mrtvých spuchřelá květ vybledlý snů zapadlých v taj hrobu, nad nímž vzbujela krev růží, nočních fial sníh. A tajemství, jež umřela ve plísni hrobů zavřených, tkám v roucha mrtvých spuchřelá, květ vybledlý snů zapadlých. Co všední rmut? co ctnosť a hřích? Můj duch tmám propad’ docela, v šer zapad’ říší mystérních a v roucha mrtvých spuchřelá tká bledý květ snů zapadlých.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

636. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  2. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  3. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  4. U hrobu. (Adolf Heyduk)
  5. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  6. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. None (Karel Babánek)
  8. ZÁPAD (Arnošt Procházka)
  9. KLEKÁNÍ. (Josef Kuchař)
  10. XC THANATOS (František Zavřel)