SRDCEM ČI ROZUMEM?

Antonín Jaroslav Klose

Jak ším se neviňátko(J4f) jsi mi ci nezná(J4m) že mříž jež brá říci Matko(J4f) ruka hle pome(J4m) Své matky být či ti čí(J4f) to poznal bys budeš větší(J4f) leč nemyslím tak chtě tvůj dík(J4m) jsem za to s platem úřadník(J4m) Tak děl jsem si když jako v sně(J4f) jsem do spi zřel na jméno(J4m) a k slovům taj odle(J4f) jsem připsat mohl zjišno(J4m) To ze sta skončit jedno lo(J4f) se přece šťast podařilo(J4f) a svou pra hrd jsem rád(J4m) že děcku mohu matku dát(J4m) Pak spisy zase balím s chvatem(J4f) hle na zem jakýs lístek pad(J4m) nezná psa s dnešním datem(J4f) to ješ dlužno čísti snad(J4m) Kdo še to Hle čtyři strany(J4f) a konec v samých slzách psa(J4f) O slito pro Boha(J4m) a podpis Matka nebo(J4m) Ó pane můj kéž k srdci linou(J4f) vám slova moje zoufa(J4m) nemohu jít cestou jinou(J4f) da bych se přiznala(J4m) Jste na sto ó jak to děs(J4f) když v sla chvíli žena klesne(J4f) a trestem za svůj hřích a pád(J4m) své nesmí chtít ni znát(J4m) Jste na sto Ó jak se chvěji(J4f) snad tra dnes již všecko vím(J4m) a i v beznaji(J4f) pak žitím jdem ledovým(J4m) Div smys mi to nepomate(J4f) Jste na sto vytte(J4f) a s matkou te ti(J4m) jen du snad a prokle(J4m) Nuž slyšte pane spis to svědčí(J4f) a v soucitu vše přečtěte(J4m) Zda prospěch můj kdy byl mi větší(J4f) než blaho ho te(J4m) v nádbytku mu vycho(J4f) neznámou mohla ti dla(J4f) a v život vše k přepychu(J4m) mu mohu skytat potichu(J4m) Však z mateřství li usvědčena(J4f) žebračkou budu nejchudší(J4m) a děcka ho zla plena(J4f) se v ho změ ručí(J4m) Lvem hladovým osud hlí(J4f) Bez matky blaho s ní jen da(J4f) ó slito pro Boha(J4m) A podpis matka nebo(J4m) S tajeným dechem jako v sně(J4f) jsem do spi zřel na jméno(J4m) když k slovům taj odle(J4f) jsem připsati měl zjišno(J4m) Hruď mrazila žehlo čelo(J4f) a ro se mi v ruce chvělo(J4f) kdo víc tvůj zís dík(J4m) zda člověk nebo úřadník(J4m)

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

311. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z POESIE MUDROSLOVNÉ (Božena Benešová)
  2. 436. „Sám? – ei věru velkou křivdu děješ (Jan Kollár)
  3. ODKAZY. (Antonín Klášterský)
  4. Na vysvětlenou (Jiří Mahen)
  5. STOLEČKU, PROSTŘI SE! (Petr Křička)
  6. U BÁSNÍKOVY MATKY. (Antonín Klášterský)
  7. JEN CHVÍLI JEŠTĚ (Růžena Jesenská)
  8. Vy jste psala! (Jan Červenka)
  9. PSANÍ (František Gellner)
  10. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)