„BARONŮM“ NAŠICH SPOLEČNOSTÍ.

Antonín Jaroslav Klose

Ne loutky s názvem, ale to jsme, co duch v nás věkem vytvořil, ač život na té dráze kosmé si různě čerpá z našich sil. Já v kancelář jdu denně k osmé, jak boj mi o chléb uložil. Jdu klidně za svou povinností, jež svatou mi jak vaše ta, ač vám snad těžší zrna rostí ta půda, lecjaks osetá – jeť osud pln zde rozmarností jak kráska, ale koketa. Ba odpusťte, že jste mi chudší než každý marný otazník, když ulice jen vámi hučí (Bůh sám ví, komu za to dík!) a z pozdravů mně vašich zvučí: Snad přítel – leč jen úřadník! Ne společností uzavřenou, jíž vítán, kdo má groš a čas, mně záhadnou jste jakous měnou, v níž zlata lesk již dávno zhas’, či losem jste, jenž vyjde ženou, v níž hlavní výhru mníte as!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

130. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kořínek. (Rudolf Pokorný)
  2. Moje přání. (František Jaromír Rubeš)
  3. SOŠKA (Jan Opolský)
  4. Před mým oknem (Otokar Fischer)
  5. Pochod. (Vilém Ambrož)
  6. 20. V tobě vidím obraz pravé Češky, (František Sušil)
  7. IV. (Jaroslav Vrchlický)
  8. 16. Červ v růži. (Jan Petr Jordan)
  9. VÝSTRAHA (Karel Dostál-Lutinov)
  10. 9. K dívce. (Josef Wenzig)