ZAŠLÉ NEDĚLE.

Antonín Jaroslav Klose

Tu nejsladší tak rád bych dal dnes myšlénku za jarní neděli kdys v polích na venku, když z rána vyšel jsem, hoch svěží, cítící, v šat oděn sváteční, tou bílou silnicí do polí zelených a v lesů úvaly, kde písně ptačí jak hlas boží znívaly. Kol vzduch byl září jen a vůní každá mez a paprsk bytost mou až k nebi kamsi nes’. V tom cos jak „hosanah!“ mně znělo do skrání: Od domků bílých tam, slyš, na mši sezvání! Tu, nevěda sám proč, jsem zbožně zůstal stát a po pěšinách kol se ohlížel tak rád na pestrých šátků mih od vesnic, od lesa, jak nad vším jásal zpěv až v modrá nebesa. Těch duší byl jsem dech, ba všeho jako král, syt štěstím, jímž ten zjev celého kraje plál. – To všecko jest i dnes na venku v neděli, však jiným zrak můj, duch, životem – zvšednělý, že ani v nejsladší nechytím myšlénku to jaro neděl svých kdys v polích na venku!

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

165. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. DOMA (Petr Křička)
  3. Sonet v jarním jitru. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. POJĎ, VZÁCNÝ VEČERE! (František Eisler)
  5. LEHKOMYSLNÁ IMPROVISACE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. V LESNÍ TIŠINĚ. (Rudolf Illový)
  7. V TRÁVĚ. (Adolf Brabec)
  8. V JINÉM BYTÍ (Antonín Sova)
  9. V moři květů. (Adolf Heyduk)
  10. Rád sevřené mám, krátké sloky (Antonín Sova)