DOMA.
Jako kdys v koutku před lety
u okna sedím si doma:
Vím už, čím vábí a co má
v torbě své život prokletý,
zlíbaný toužnýma rtoma.
Úlisný žebrák, jenž krví mou
špínu myl hrubých si dlaní,
vesmír-pán, který mě před zimou
září hvězd chránil a chrání!
Jako kdys doma, v květu hoch,
u okna sedím, muž zralý:
Venku prach silnic se valí,
mrazy jdou – rájem dýše hloh,
kde se dva za ruce vzali.
Všecko se opičí jako my,
se zvyky doba se vrací,
hejna snah plaší se, pitomí
mozky zas chlebařskou prací.
[63]
Nechci se na to dívat dál –
dejte mi pokoj s tím světem!
Patří to blouznivým dětem:
šaškové, lotři, principál
s tučným „já“ pod lačným vzletem! –
Vyhlídka zakryta. Mrazů květ
v okna mi vetkala pravda:
Z poháru žití mých citů ret
nejlíp jen doma si zavdá!
64
OBSAH
Str.
I.
Člověk9
II.
Z dramatu nervosy13
Duše16
Chvíle štěstí19
Zvoní21
Neobejmout?!23
Co je vám?25
Po prvním vášnivém políbení26
V pátek28
Zašlé neděle30
Hmota32
Tichá noc33
Rolničky35
Chléb náš vezdejší38
Zdobené poháry vášní40
Zápalem mládí42
[65]
Str.
Jako stín člověka44
Příroda a život46
Otrlí nadutci47
Matičko má!49
Po denní práci51
V lesním zátiší U Studánky.
I. Vítej nám!53
II. S bohem!55
III. Vzpomínky57
III.
Doma63
[66]
Od téhož autora vyšly:
BÁSNĚ. Nákladem vlastním pomocí Stálců r. 1889.
(Ant. Klose v Praze 1939 – II.)
NA ZEMI. Verše nákladem firmy F. Šimáček r. 1892.
DROBTY. Črty prósou nákladem firmy J. Otto r. 1899.
E: av; 2002
[67]