DOMA.

Antonín Jaroslav Klose

Jako kdys v koutku před lety u okna sedím si doma: Vím už, čím vábí a co má v torbě své život prokletý, zlíbaný toužnýma rtoma. Úlisný žebrák, jenž krví mou špínu myl hrubých si dlaní, vesmír-pán, který mě před zimou září hvězd chránil a chrání! Jako kdys doma, v květu hoch, u okna sedím, muž zralý: Venku prach silnic se valí, mrazy jdou – rájem dýše hloh, kde se dva za ruce vzali. Všecko se opičí jako my, se zvyky doba se vrací, hejna snah plaší se, pitomí mozky zas chlebařskou prací. Nechci se na to dívat dál – dejte mi pokoj s tím světem! Patří to blouznivým dětem: šaškové, lotři, principál s tučným „já“ pod lačným vzletem! – Vyhlídka zakryta. Mrazů květ v okna mi vetkala pravda: Z poháru žití mých citů ret nejlíp jen doma si zavdá!

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

667. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  2. POLIBKY. (Antonín Klášterský)
  3. MOR (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ballada jubilejní. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V zimě. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Gloria mundi. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. ČÍŠI POESIE. (Eliška Krásnohorská)
  8. Papouškem jsem v tvrdé kleci žluté, (Josef Holý)
  9. NEBOJÍM SE TĚ, SMUTKU – – (František Taufer)
  10. PIJÁCKÉ MOTIVY (Jan Neruda)