LXI.
Zdráhání.
Bratří, kterékoli věcy jsou pravé, kterékoli poctivé, kterékoli spravedlivé, kterékoli svaté, kterékoli milé, kterékoli dobré pověsti, jestli která ctnost, jestli která chvála kázně, na ty věcy myslte. –
Filip IV.
Chtěl sem zpívať o milosti,
Vám panenky růžové,
Harfa však ku vyšší cnosti
Vás volá vlastencové.
Strh’ sem potah smutnohravý,
Břinknu v strůny změněnézměněné,
Zazní akkord zas jen zvavý
K práci platně zbožněné.
Já o jaru krásojevném,
Já o louce zelené,
Harfa zní o kruhu pevném,
Mysli k právu zdvižené.
21
Já chci chválit hody plesné,
Učím panny celovať,
Harfa dráždí šalby těsné,
Hříšné pouto rozkovať –
Pověz harfoharfo, jak ty dlouho
Zněť chceš přísně horlivá?
S tebou vyzní věčná touho,
Touho svatě truchlivá!
22