LXVIII. Kletba.

František Matouš Klácel

Ha ty mračno čer(Na) Co ty jak dračice skot(Na) Nad mým čumíš údolím(Na) Ha chceš zalehnouť slunce(Na) Obale příkrovem smrtelným(Na) Chceš by osiřela smut(Na) zahrádka i s útmi dítky(Na) Tolik bys ty světla jen dopřálo(Na) Co z tvé tlamy soptí sírko(Na) z tvých očí mžením chřestivým(Na) Smýšlíš svým lijavcem(Na) Slepiť oči žím mojim(Na) By víc neprohlédly vesele(Na) A hlavičkou nekynuly k nebi(Na) Pomátly se v srdcích svojich(Na) A ztratily paměť svatou(Na) Že jim živ prsa plny(Na) Aj se směju tvo hroz(Na) Směje se ti slunce za dami(Na) Směje se ti da zahrádky(Na) huba co z tvé tváře hro(Na) Úrody příští jest kojna(Na) Roztrhne se tvoje stěra(Na) A jasnější zář vysvitne(Na) Otřesou se květinky(Na) Čistější jim zrak procitne(Na) Po kratičkém slze(Na) A ty poz poznáš svoji du(Na) Poznáš ru kletby věč(Na) Že zlé slouží jen dobmu(Na) Že koneč padne s hanbou(Na) Vlast ží do žiny(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 1
Celkem veršů: 32
Neurčeno: 32 (100 %)