LXXV. Slunce.

František Matouš Klácel

Vítej mi jarní slunce na obloze, Krásný v nebeském prstenu tys klenot, Tys prso, jenž kojíš životnosť Temnomilé jalovosti bráníc. Koulí se před tvým nemžikavým okem Hudbou velebnou vesměru rozloha, Cherub novou skládaje hymnu Tvé si paprsky volí za verše. Ach kdož ujistí, zdažli usouděno Též nám po zdejší úlohy odvodu, V šatě novém ze světla tkaném Kdys doletěť takové do výšky? – Snad! – předce věrný s obce nebešťanů Já shlídnu slávské vlasti do nížiny, Radostně opravy prospěšné Skládaje v pokladě mé blahosti. –

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

368. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Druhý Chvalozpěv (Jakub Jan Ryba)
  2. Píseň ranní. (Bohuslav Tablic)
  3. Den Oktávu. (Jakub Jan Ryba)
  4. Cedr Černohorský. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  5. Den čtvrtý v Oktávu. (Jakub Jan Ryba)
  6. Oda o Velikosti božské (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  7. TY’S, O BOŽE, SÍLA MÁ. (Václav Jaromír Picek)
  8. K Umce. (Václav Stach)
  9. VĚNOVÁNO (Božena Benešová)
  10. Společné k radosti se probuzování. (Bohuslav Tablic)