ZLATÉ KLÍČE.

Alfons Breska

ZLATÉ KLÍČE.
Ve hvozdech bouře burácí a všude světla zhasili, od chýše kráčím k paláci jak infant ve tmách zbloudilý. A chorou touhou umírám po sladkém štěstí neznámém, ach, po čem, bože, nevím sám, jen strašně teskno v srdci mém. Dál temnem bouře burácí – mně třeba chvíle oddechu, raněné srdce krvácí, z tvých dlaní čekám útěchu. Jsem útlé dítě královské, jež prchá skřítků zajetí; ó, kněžno, schyl se k duši mé a sejmi její zakletí. V tvých rukou klíče ze zlata ke třpytným sadům života; pojď, cesta květy zaváta, slyš! – slavík v růžích klokotá. [20]

Kniha Rytíř chiméry (1932)
Autor Alfons Breska