122. Král.

Jan Petr Jordan

Co se úkolu vyrovná krále, Jenž jda k předu věky vede dále, V čas svůj vtlačí ducha svého znak! Všudy přítomný v pohnuté říši, Národům nalévá slávy číši, Z obzoru odvádí líný mrak. V národech co neurčítě chvělo, To nachází v králi jasné tělo, Sváté jednoty on ruka, zrak.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

409. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 325. Kolikráte myslím o tom našem (Jan Kollár)
  2. 139. Kdo chce básniť, povahu měj krále, (František Sušil)
  3. 22. Básník – král to přeblažené říše, (František Sušil)
  4. Viz to slunce! Po královsku zírá, (František Sušil)
  5. 11. Tento svatý mučedník a kníže (František Jaroslav Vacek)
  6. Ballada o posledním draku. (Ladislav Quis)
  7. Sv. Vojtěch. (František Sušil)
  8. Jakým člověk jestiť marným tvorem! (František Sušil)
  9. 48. Což jest divna prostraň hvězdolemá! (František Sušil)
  10. Stříbro a zlato. (František Sušil)