Ballada o posledním draku.

Ladislav Quis

Ve smutek město zastřeno a pláč i nářek všady, ni král, ni moudří kmetové už nevědí si rady. Za městem drak se šeredný položil v bujné sady, a každý jeho potravou, kdo ukáže se tady. Nadarmo král naň vysílá svých pluků chrabré řady, drak jízdu jako pěšáky požírá dohromady. Lid poražen je zoufalstvím, král bílý vous rve z brady. Co platna moc mu královská, co platny pevné hrady! Tu před trůn jeho staví se dceruška plna vnady: „Nás panny pro vlast obětuj, my pro vás zemřem rády.“ Král brání se, však lidu hlas mu staví dlouhé snady, a vládce v panen průvodu jde smutně ve chrám Lady. Přijata oběť bohyní a draku do náhrady za veškerý lid ostatní dán panen život mladý. Jest každý nyní bezpečen, kdo zaměřil si kady, i draku dobře k duhu jdou panenské krve slady. A posléz také dochází – ó těžké břímě vlády – na dceru krále milostnou, již cení nad poklady. Tu mnohý rytíř věhlasný vyhledal draka spády, by potřel jej, však každý zpět šel s krvavými zády. Již vedou oběť za bránu. Tu panic prostý vady úprkem vjíždí do města a za ním vojska řady. „Zastavte! nazpět vraťte se! – Čas není na výklady. – Ty, králi, svolej kmety své – však rychle – do úrady.“ Na čem se rada usnesla, kdož řekne bez závady, však jisto jest, že s obětí se dali na odklady. Hned v městě samá veselost i hlučné serenady, a v chlady noční družku druh si vábí do zahrady. Den třetí. Drak již před městem hlav pěti zvedá hady, a soptí oheň, děsně řve, svou daň chce bez výhrady. Však v odpověď mu jenom smích. – Ó, hanebné té zrady! – Co není, nemůž dáno být. A drak náš – pošel hlady.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

202. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 122. Král. (Jan Petr Jordan)
  2. O králi můj! (Josef Kalus)
  3. 139. Kdo chce básniť, povahu měj krále, (František Sušil)
  4. 148. Pak sme vešli v les ten hustý jako (Jan Kollár)
  5. Viz to slunce! Po královsku zírá, (František Sušil)
  6. 325. Kolikráte myslím o tom našem (Jan Kollár)
  7. Cžlověk v obrazu růže. (Bohuslav Tablic)
  8. 90. Kterak nemá oko pláče roniť, (František Sušil)
  9. 46. Mráz. (František Sušil)
  10. Eliáš se ukryl v trudném žlebě (František Sušil)