Viz to slunce! Po královsku zírá,

František Sušil

Viz to slunce! Po královsku zírá, Všecky tvory volá ke své chýži, Po královsku s dary se k nim níží, Života jim žídlo pootvírá. A to tvorstvo k králi všehomíra S nevýslovnou pořád tužbou vzhlíží, Všechno s láskou k hrudi jeho tíží, Mannu žití s prsou jeho zbírá. Kdež ty, srdce, kdež máš slunce svoje? Z jakového život čerpáš zdroje? Zda se hvězda bez těžiště plouhá? Vzhůru těžuj všech tvých citův touha, Ty jsi hvězda, ke slunci se zdoluj, Bůh tvé slunce, kolem Boha koluj.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

228. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  2. 122. Král. (Jan Petr Jordan)
  3. Jeremiji, proroku ty Páně, (František Sušil)
  4. 139. Kdo chce básniť, povahu měj krále, (František Sušil)
  5. Stříbro a zlato. (František Sušil)
  6. Nepomucký Jene, svatých druhu, (František Sušil)
  7. Záhon květů. (Eliška Krásnohorská)
  8. 29. Nikdo ještě lásky nevystihnul (Jan Kollár)
  9. 48. Což jest divna prostraň hvězdolemá! (František Sušil)
  10. O beránku, Christe, pasče, choti, (František Sušil)