Poklona
Jeho Milosti
Najjasnějšímu Králi
FERDINANDOVI.
Množství pak moudrých jest zdraví okršlku země: a král moudrýjest utvrzení lidu.
Moud. VI., 26.
Králi velmožném znešený na trůnu,
Jejž Otec moudrý skušenou starostí
V bouřce Evropské zachovav ku slávě
Navždy upevnil,
Shledni na sprostou Ty milostně Můzu,
Nesmělá skoumá ona Tvou velebnosť,
Zvěstovať dychtíc Tvoji soudivému
Slávu potomstvu.
1
Dávno juž hlasnou zjevenoť pověstí!
Jak svaté vážíš Ty si lidstva právo,
Žeť Ti národní blaženosť vymýšleť
Zábava sladká.
K vládě Tys bozkou povolán milostí,
Vládu též bozké povedeš po vůli,
Dítky chtěv dobré zpravovať, ne podlé
Otroky mrzkať.
Líčené zhanbiv slovo pochlebenstva,
Vyhna, sám moudrý, jedovým se rádcům,
Zásluhám cnostným, vině též přichystáš
Odměnu slušnou. –
Darmo bezbožný se tyran schovává
V hradbu obrancův placených železnou,
Vlastenec vroucný v okovech umírá –
Pomsta ho zdrtí.
Přijdi bezpečný a okaž Ty vlastěm
Tváři, z níž blýská znešenosť milostná,
Svět celý v bouřkách se pomať, Ty jistý
V ohradě lásky.
Přijdi okrášlen korunou Slovanskou,
Přijdi toužebné pohověť milosti,
Pohledem jasným plesavých rozepni
Zápony srdcí.
2