LVII. METANOEITE.

František Matouš Klácel

LVII.
METANOEITE.
Vstaň a protři si zrak zostuzený rode, Aj tvůj hříchli otec, matkali temnota, Vzor had, v ráji co proklat K věčné hanbě a ostudě? Zhůru chytni se jen podpory náděje, Vírou jen si pomož zkřísiti mrákotu, Pak juž kojná citův tvých, Vroucí láska se ujme tě. 95

Kniha Lyrické básně (1836)
Autor František Matouš Klácel