II. HVĚZDNOU NOCÍ.

Antonín Klášterský

II.
HVĚZDNOU NOCÍ.
Jdu plání nocí tmavou, jež tichý slaví vjezd, a nad mou jiskří hlavou se celé moře hvězd. Já hledím tam k té výšivýši, a jak jdu sám a sám, zda též tam lidé dýší, se tiché noci ptám. Zda vědí, co je láska, co sladký její sen, co bolest a co vráska, co bída, hlad a sten. Zda též tam vlhnou čela a v mozol tvrdne dlaň? Noc mlčí. Kolem stmělá se táhne šírá pláň. 56 Ba sotva! Zářné světy tak tiše jdou a jdou, jak rozházené květy když letí oblohou. Jak jinak by moh’ vždycky se ztratit jako dým ten zoufalý vzkřik lidský, jenž proráží až k nim! 57

Kniha Cestou podle moře (1902)
Autor Antonín Klášterský