NOVÉ JARO.

Antonín Klášterský

Jaro se vrátilo na boží svět, listům již v obalech těsno je, těsno, za mořem ptáci již dali se v let, co mi as přineseš, letošní vesno? V zem jsi již zadýchla, rozlila svit, zlatý svit sluneční modravým řekám, a já tu, v srdci svém podivný cit, jeden květ bělostný na ten svět čekám. Kdy mi jej položíš ve chvějnou dlaň, nad ním zda nad vlastním zajásám žitím? Neklid i strach i touhu jak stráň, která má zítra již rozkvésti, cítím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

494. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Návrat poesie. (Josef Kuchař)
  2. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  3. Vzhůru! (Adolf Heyduk)
  4. VSTUP. (Herma Pilbauerová)
  5. Anemony. (Alois Škampa)
  6. SVÉ LÁSCE NA PODZIM. (Adolf Brabec)
  7. Jdu lučinou. (Jaroslav Tichý)
  8. II. Otázka. (Eliška Krásnohorská)
  9. ZAS MINUL ROK. (Herma Pilbauerová)
  10. ***   Nejsladší má chvíle bývá, (Adolf Brabec)