MRTVÉ ZPĚVAČCE.

Antonín Klášterský

Cizině dalas mládí své a krásu a lačně pila z poháru jsi slávy, když okouzleny čárem tvého hlasu vstříc jásaly ti davy. Teď navracíš se – dopila jsi do dna, neznámá, cizí vlastnímu již lidu; snad cítilas, že jenom země rodná ti může dát číš klidu. V dnech stáří – v rakvi – navracíš se domů, mdlý poutník, pták, jenž přilét zpátky zmořen, jak list, jenž svěží větrem urván stromu a uschlý svát mu v kořen.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

140. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Opuštěnému hnízdu. (Alois Škampa)
  2. ACH ZÍTRA! (Adolf Brabec)
  3. SKOLIE. (Ladislav Arietto)
  4. VESNĚ. (Eliška Krásnohorská)
  5. Na terase. (Bohdan Kaminský)
  6. Nehněvej se... (Růžena Jesenská)
  7. ALOIS ŠKAMPA. (Karel Mašek)
  8. ŽÁRLIVOST (Otokar Fischer)
  9. Před jarem 1921. (Bohuslav Květ)
  10. „VOGELFREI“ (Viktor Dyk)