VESNĚ.

Eliška Krásnohorská

Kolikrát, ó zlatá vesno, ve svůj slunný modrojas jabloň starou rozvilas květem, jak se v mládí rdíval! Kolikrát jí rozezpíval duši starou, jíž tak těsno, tvojich smavých písní hlas rojem ptáčků zas a zas, žeť jí jako dávno plesno! Tak vždy neseš svoje zvěsty mladých nadějí a tuch jako poupat sladký vzruch, jako ptačích písní vání v pozdní duše odříkání! Květem halíš černé klesty, květem dýšeš v rosný vzduch, květem věnčíš hebký luh – i to trní kol mé cesty.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

29. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň jara. (Herma Pilbauerová)
  2. I. (Josef Kubelka)
  3. KUS POETIKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. SONET. (Antonín Klášterský)
  5. VE VŮNI PRAŽSKÝCH AKÁTŮ. (Emanuel Čenkov)
  6. PO LETECH. (Karel Babánek)
  7. EN PASSANT. (Božena Benešová)
  8. Od křovíčka... (Růžena Jesenská)
  9. Před jarem 1921. (Bohuslav Květ)
  10. Touha. (Xaver Dvořák)