KRÁSNÝ DEN.
(JANU HAVLASOVI.)
Je takový krásný, slunečný den,
že lidé by jen se usmívat měli
a v chůzi jen tančit, hrnout se ven,
jak po louce když se rozletí včely.
Jak ke slunci když se otáčí květ,
v tom jasu svých duší vykoupat kalich,
smýt skvrny s nich všecky, jásat a pět
a bratry být stromů i křídlatců malých.
Druh druhu by vřele stisknout měl dlaň
a říkat jen to, co blaží a hřeje,
dnes přestat se hněvat, sočiti naň
a odpustit vše, co rozvedlo zle je.
Dnes dobří by lidé měli být jen,
vše naplnit štěstím, láskou a smíchem,
protože mračit se v takový den
a trudit a hněvat je velikým hříchem!
41
ANT. KLÁŠTERSKÝ:
CHVÍLE ZASNĚNÍ A VZPOMÍNEK.
Hrst veršů, které vyšly jako sedmý svazek KNIHOVNY LITERÁRNÍHO KRUHU v Mor. Ostravě-Vítkovicích, Ocelářská třída 14, kterou řídí redaktor R. FR. ŠIMEK, v typografické úpravě malíře a grafika L. A. RIEDLA. Tiskem knihtiskárny L. A. Riedla v Nové Pace, Komenského 591, v dubnu MCMXXXIV na papíře „F“, typy „Garamond“. Z nákladu jedno sto výtisků autor vlastnoručně podepsal.
E: js; 2002
[43]