KRÁSNÝ DEN.

KRÁSNÝ DEN. (JANU HAVLASOVI.)
Je takový krásný, slunečný den, že lidé by jen se usmívat měli a v chůzi jen tančit, hrnout se ven, jak po louce když se rozletí včely. Jak ke slunci když se otáčí květ, v tom jasu svých duší vykoupat kalich, smýt skvrny s nich všecky, jásat a pět a bratry být stromů i křídlatců malých. Druh druhu by vřele stisknout měl dlaň a říkat jen to, co blaží a hřeje, dnes přestat se hněvat, sočiti naň a odpustit vše, co rozvedlo zle je. Dnes dobří by lidé měli být jen, vše naplnit štěstím, láskou a smíchem, protože mračit se v takový den a trudit a hněvat je velikým hříchem! 41 ANT. KLÁŠTERSKÝ: CHVÍLE ZASNĚNÍ A VZPOMÍNEK. Hrst veršů, které vyšly jako sedmý svazek KNIHOVNY LITERÁRNÍHO KRUHU v Mor. Ostravě-Vítkovicích, Ocelářská třída 14, kterou řídí redaktor R. FR. ŠIMEK, v typografické úpravě malíře a grafika L. A. RIEDLA. Tiskem knihtiskárny L. A. Riedla v Nové Pace, Komenského 591, v dubnu MCMXXXIV na papíře „F“, typy „Garamond“. Z nákladu jedno sto výtisků autor vlastnoručně podepsal.
E: js; 2002 [43]