BÁSNÍKŮV DOPIS.

Antonín Klášterský

BÁSNÍKŮV DOPIS. (SLEČNĚ M. K.)
Snad pravdu měla jste, když do ohně jste vmetla zde u mne jeho list. On přál si toho vskutku. Svět neměl na tom pást své oči; nechtěl světla, když srdce pukalo mu v bolesti a smutku. Sám ovšem v díle svém pak poodhalil clonu, za kterou hrálo se to lásky jeho drama, však v kráse metafor a v rýmů sladkých stonu jak vše se zahalí a ztlumí – víte sama. Zde však jen křičela bolestí pravda nahá a v licoměrnou tvář tu střikla slina jeho do chlouby, v životě co věrnosti, co blaha, checht zazněl příšerný zklamání zoufalého. Náš přítel společný on byl a jeden z mála, při jejichž zrození na nebi hvězdy vzplanou; ten smutný list psal vám, jež štěstí jste mu přála, a já jej přečetl s lítostí nevylhanou. Ba pravdu měla jste: to strav jen oheň v peci! Děs z hráče zjevu jde, když potácí se z herny. Leč, když jste odešla, já pochybnost měl přeci a sáh jsem pro dopis... Ký popel z něho černý! 10
Básně v knize Chvíle zasnění a vzpomínek:
  1. JEN DVĚ, TŘI BÁSNĚ...
  2. RACKŮM NAD VLTAVOU.
  3. JARNÍ VÍTR.
  4. MATEŘÍDOUŠKA.
  5. VLČÍ MÁKY.
  6. BÁSNÍKŮV DOPIS.
  7. VEČER.
  8. STARÉ VĚCI.
  9. ZA PANÍ BOŽKOU VOLDANOVOU.
  10. KARLU ŠELEPOVI.
  11. VERŠ Z HORÁCE.
  12. NEDOVEZENÝ KLAS.
  13. PES.
  14. INSOMNIA.
  15. I LOVE YOU, MY DEAR! *)
  16. PÍSEŇ ŽIVOTA.
  17. MRTVÉ ZPĚVAČCE.
  18. ASTRY.
  19. ZLATÝ PTÁK.
  20. SLÁVA.
  21. CESTOU K BÁSNÍKOVĚ VILE.
  22. PO POHŘBU.
  23. JAROMÍRU BORECKÉMU.
  24. STARÁ LENOŠKA.
  25. SÁM SOBĚ.
  26. KRÁSNÝ DEN.