MATEŘÍDOUŠKA.

Antonín Klášterský

MATEŘÍDOUŠKA.
Jsem taková nízká, drobná a malá jak prostá duše lidu. Co by dbala dlaň lidí o mne? Kdo jim zazlít může, že šlapou mě, když trhati jdou růže? A přece, jak jsem dobrá, ví, kdo stůně, a v květech mých je také milá vůně. A kdo mne pohladí, ke mně se skloní, ruka mu po mně voní. 8