CESTOVNÍ PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

se to (D2a) ho a stí(J2f) pole i les(D2m) večery jitra(D2a) Nechci být tra(D2a) kde jsem byl dnes(D2m) Jedeme jedem(D2a) po luk středem(D2a) kde vo květ(J2m) volni jak ptáci(D2a) za mi ztrá(J2f) ce se svět(D2m) Vesnice kynou(D2a) vesnice minou(X2f) kostel i věž(X2m) pole zas pole(D2a) úhory ho(D2a) kam oko pneš(D2m) Sbíha meze(D2a) vo pár žeň(D2m) hejno vran v děsu(D2a) u k lesu(X2f) zapa veň(J2m) Z dálky jen kmitne(D2a) v záři své třpyt(X2f) rybka kus(X2m) k rokli se klo(J2f) oči si clo(D2a) pasačka hus(D2m) Z aleje stin(J2f) v slunci ti kyne(X2f) rudých pár střech(X2m) mek to dvory(D2a) Lokáš jen cho(X2f) starých lip dech(J2m) A teď se řeka(X2f) pod mi vzte(D2a) divo dnes(X2m) se k mlýnu(D2a) ve olší stínu(X2f) přes sta jez(J2m) Vše mi hledu(J2f) k předu jen k předu(J2f) še a výš(J2m) z dálky hory(J2f) prasta bory(X2f) modrat se zříš(J2m) Hluboko dole(J2f) luka i pole(D2a) šíle cval(X2m) Hřmíme již vlakem(D2a) divokým mrakem(D2a) přes hlavy skal(X2m) V hluboku duše(X2f) v samoty tuše(X2f) tiší se bol(D2m) jak se to (D2a) pa s ní ha(X2f) jak mlhy v dol(D2m) V divém tom letu(X2f) na horstva hřbetu(D2a) v závrati cest(D2m) v šíru a jase(D2a) po dlouhém čase(J2f) volno mi jest(D2m) A když si v jízd(J2f) cesty vlak hvízdne(D2a) do horských čel(D2m) jakoby šťast(X2f) křik ten hlas(X2f) z prsou mi zněl(X2m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 12
Celkem veršů: 71
Daktyl: 34 (48 %)
Jamb: 16 (23 %)
Daktylotrochej: 21 (30 %)