EPILOG.

Antonín Klášterský

Za odpuštění prosím zdvořile, ač-li jsem komu jel tu proti srsti; vím, jsou to květy celkem zpozdilé, co vyrostlo mi v chudé mojí prsti. Však nechtěl kázat jsem jak v postille, já chtěl se smát... Van obrací teď trsti: Lkát budu, až mi plivnou po díle, a smát zas vy se budete v své hrsti.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

935. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čekám. (Xaver Dvořák)
  2. XI. Jaro, to švarné pachole, (Vítězslav Hálek)
  3. Selské písničky. (Josef František Karas)
  4. S VÝTISKEM ČESKÉ KRONIKY SVÝM DCERÁM. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Offertorium. (Xaver Dvořák)
  6. Má milá, neboj se... (Bohuslav Květ)
  7. MODLITBA (Richard Weiner)
  8. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  9. K MILÉ (František Šimeček)
  10. III. Píseň emigranta. (Jaroslav Vrchlický)