Tři dni již prší Nelze vyjít nikam(J5f)
Zoufale kouřím v nudě odemykám(J5f)
zásuvku za zásuvkou ve svém stolku(J5f)
a v papírech se hrabu bez okolku(J5f)
sta listů pálím A pak zahledím se(J5f)
ven z okna jak se deštný šlář tam sune(J5f)
a dívám se jak vrabec krčí k římse(J5f)
se protějšího domu Světlo slunné(J5f)
ó teprve teď vím jak mám tě rád(J5m)
A ještě hůře jak je nyní venku(J5f)
kdes na vsi nebo v městě třeba malém(J5f)
kde po silnici nelze probříst kalem(J5f)
kde nuda skočí každou na myšlenku(J5f)
a sotva vstal jsi zas už chce se spát(J5m)
A přec Kam náhle vzpomínka mne nese(J5f)
Zahalen Vajgar v mhy se ztrácí hrad(J5m)
déšť pleská vítr korunami třese(J5f)
Leč podál v síních rozlehlého domu(J5f)
jejž arkýř zdobí jaké ticho milé(J5f)
Sem nezaléhá vichr v bouřné síle(J5f)
co tepla tu a vzácné krásy k tomu(J5f)
Portréty staré se zdí vážně hledí(J5f)
zátiší zbraně visí u krajin(J5m)
tu porculán a tam se leskne cín(J5m)
svit matný bloudí po zarudlé mědi(J5f)
Skleníky truhly skříně vykládané(J5f)
a etažéry skvost kde sterý plane(J5f)
a miniatur krása spíjí hled(J5m)
sta číší džbánků křížků svícnů tret(J5m)
s nichž přešlých věků dech ti v ústret vane(J5f)
Tu perla třpytne a tam blýskne zlato(J5f)
pastýřky tančí v scénách à la Watteau(J5f)
dvořanů hladkých zamihne se cop(J5m)
co hodiny všech tvarů zemí dob(J5m)
čas měří stejně jako před sty lety(J5f)
v to vše radost křičí žhavé květy(J5f)
na plenách šátcích které s lesklých skob(J5m)
pnou pestrá křídla Nyní tiše vchází(J5f)
sem dáma jemných rysů Upírá(J5m)
hled na vše s láskou skřínky otvírá(J5m)
zvuk hodin zbudí s trojitými rázy(J5f)
tu otře prach tam skvrnu zahladí(J5m)
figurku milou něžně pohladí(J5m)
očima zlíbá truhlu která praská(J5f)
a její úsměv jak by v přeletu(J5m)
i temné barvy zjasnil portrétů(J5m)
jak se vším kol se mazlí tak a laská(J5f)
Pak do fauteuilu starého si sedne(J5f)
a sní a sní tu v tichu tom a taji(J5f)
Do krajin dálky zbloudí nedohledné(J5f)
zří staré tváře jak se usmívají(J5f)
hlavičky krásné vyskakují z rámků(J5f)
a šeptají jí zkazky starých rodin(J5f)
a v jednotvárném zvuku vzácných hodin(J5f)
zda neslyší zvěst mnohou z pustých zámků(J5f)
Ó krásných věcí milých věcí těch(J5m)
k ní mluví duše slyš ten tichý vzdech(J5m)
jež po věky v nich ztajena a skryta(J5f)
A venku déšť a strom se vichrem zmítá(J5f)