KLÁŠTERNÍ ZAHRADA.

Antonín Klášterský

Nad Prahou slunce již zapadá(D3a) klášterní stmívá se zahrada(D3a) Pod naším oknem se tmí a tmí(D3a) jeptišky chodí však ještě v ní(D3a) Nyní zvon dozněl a vane chlad(D3a) slední z nich mizí už v temnu vrat(D3a) Zahrada sama již dítě hleď(D3a) za písně cvrčků se halí v šeď(D3a) Ale ty stromy tak potají(D3a) jakou to píseň teď šeptají(D3a) Jakoby do těch korun střech(D3a) byl se jim zachytil tichý vzdech(D3a) A ta jich píseň zní smutně v tiš(D3a) rci zda jí dítě mé rozumíš(D3a) Rozumíš dojista dobře vím(D3a) líbáš mě rtem teď tak vášnivým(D3a)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

35. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  2. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  3. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  4. JEŠTĚ VÁS SLYŠÍM... (František Eisler)
  5. NOTTURNO. (Jaroslav Vrchlický)
  6. U okna sedím... (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. BEZ VĚNA. (Antonín Klášterský)
  8. Vítr. (Jan Daniel Korvín)
  9. V DEŠTIVÝCH DNECH (Antonín Klášterský)
  10. Po smrti. (Bohdan Kaminský)