A STROMY ŠUMÍ...

Otokar Fischer

Plod bobtná ve větvích a zírej výš: jdeš do kopce jak pod živoucí branou; zní ptáka hlas a ty mu rozumíš a stromy šumí píseň milovanou. Slyš, v strmé hloubce, housle Dunaje; svah voní révou, modrají se chlumy, též nad nížinou cos jak struna je, to letec brázdí vzduch a stromy šumí. Květ slunečnice o svém slunci sní i o větru, tom svůdci bystronohém, terč zlata v mraku ztrácí se a tmí, je k večeru a stromy šumí sbohem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

240. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER KVĚTNOVÝ. (Rudolf Illový)
  2. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  3. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)
  4. Večerní pantoum. (Jaroslav Vrchlický)
  5. U okna sedím... (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Listopad. (Karel Babánek)
  7. BEZ VĚNA. (Antonín Klášterský)
  8. KLÁŠTERNÍ ZAHRADA. (Antonín Klášterský)
  9. PO BOUŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. JEŠTĚ VÁS SLYŠÍM... (František Eisler)