HŘBITOVNÍ MELODIE.

Antonín Klášterský

HŘBITOVNÍ MELODIE. Slečně T. Ř. v den pohřbu její matky.
Co stromy žloutnou a co vítr svál už mnoho listí do trávy a v mech, kams pospíchajíc, odešla ti v dál, mé dítě, jdi a toho pláče nech! Jí život znám byl, pila štěstí v něm a za vše těžkou zaplatila daň, to klidem svým a slzami a snem, mé dítě, jdi a sepni jenom dlaň! Jen práci v žití za svůj měla štít a růží květ pro cizí měla rov a jiným chtěla mírem, láskou být, mé dítě, jdi a pomni jejích slov! 49 A nebuď ji a nech ji v dlouhých snech, sen přáti musí, kdo měl vskutku rád, po krásných tak a plných smutku dnech, mé dítě, neplač, nech ji tiše spát! 50

Kniha Noční violy (1894)
Autor Antonín Klášterský