DVA PRŮVODCI.

Antonín Klášterský

Byl soumrak, noc šla z pozdálí... Dva motýli se potkali. Ten jeden hledal k spánku květ, a druhý právě křídla zved’. Ten jeden zářil v barvách stech, ten druhý stín měl na křídlech. A v prostřed jako rzavý hřeb se šklebila mu žlutá leb. „Ó, jak jsem znaven,“ první vzdych’, „já s milenci lét’, vůdce jich! Je vodil lesem, dál a dál, až tam, kde sotva paprsk’ plál. Až když si padli v objetí, jsem mohl od nich letěti. Však nyní padnu do snů rád, a ty – ty nesmíš přes noc spát?" – „Ne, k ránu až, den v pohledu, až stíny mrtvých odvedu!“

Patří do shluku

cid, maur, rodrigo, valencie, jimena, alfons, maurský, sancho, alfonso, zamora

195. báseň z celkových 232

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moriska. (Svatopluk Čech)
  2. NETOPÝR. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pohádka prastará. (Josef Pachmayer)
  4. Dva stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Spravedlnost. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 8. PANNĚ ROŠROVÉ jako Preciose v hře téhož názvu. (Karel Hynek Mácha)
  7. Romance. (Bohdan Kaminský)
  8. Legenda. (Karel Kučera)
  9. XXXII. V krásném vodojemu vlnky (Jan Neruda)
  10. Španělská serenáda. (Xaver Menhard Litoměřický)