Sežloutlý květ.

Antonín Klášterský

Jak z hluboka oddychla so(A3a) když své přestoupla práh(A3m) V svých kytic a ve věn zdo(A3a) si usedla jakoby v snách(A3m) A hlavou arie táhly(A3a) a da ples v uchu zněl(A3m) a potlesk tak prud a náh(A3a) a hukot jak z moře by šel(A3m) Tu zticha se usmála pouze(A3a) a v jed ze starých svých knih(A3m) si nalezla v podiv touze(A3a) klas trávy a chrpu šperk lich(A3m) To bylo ach ješ tam v dáli(A3a) tam na vsi když vola mez(A3m) on utrh ji u sta skály(A3a) a za ruku vedli se v les(A3m) Ji zlíbala jako když stů(A3a) a v kytice nepad hled(A3m) ty nádher nely (A3a) co měl ten sežlout květ(A3m)

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

32. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NERUDOVY RŮŽE! (Xaver Dvořák)
  2. Cvrček se pod naší stodolou chechtá, (Josef Holý)
  3. Polabině. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Na pasekách z křoví buků (Adolf Racek)
  5. Letní odpoledne. (Josef Václav Sládek)
  6. Léto. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Staré drama. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet o životě a smrti. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NA BŘEHU OTAVY (Antonín Klášterský)
  10. VE DNE A V NOCI. (Antonín Klášterský)